Pokračování k položené otázce: "Jak šetrně naznačit pochodníkům, že určitá pochodová vzdálenost je evidentně nad jejich síly?"V oblasti, kterou má každý úplně jinak je strava během pochodu. Vlastně i před pochodem. Momentálně čtu knihu cirkadianní kód, a když budu čerpat z obecných i vědeckých poznatků, tak snídaně by měla být hlavním jídlem dne. Možná ne úplně hlavním, ale tím nejpodstatnějším. Tělo potřebuje po noci dostat energii. Nastartovat. Čili doporučuji se před pochodem nasnídat. Buď doma, případně využít snídaně na pochodu, pokud ji pořadatel poskytuje. Například Partyzánský pochod. A co s sebou? Skoro na každém pochodě dostanete nějakou tu svačinku na…

Pokračování k položené otázce, "Jak šetrně naznačit pochodníkům, že určitá pochodová vzdálenost je evidentně nad jejich síly?" Ke svému prvnímu příspěvku jsem ba facebooku četl několik rad, ale v podstatě od pochodníků, kteří si už tím svým pochodovým nováčkovstvím prošli s tím, že důležité je znát svoje tělo a pochod se dá ujít i v dřevákách nebo třeba žabkách. Samozřejmě každý z nás má jiné obtíže a musí se věnovat více jiné části těla než druhý. Tak teď zkusím napsat několik svých zkušeností a rad, které jsem nasbíral zase já. Takže obuv. Řekl bych, že největší procento nedokončení delších pochodů…

Dostal jsem zajímavý dotaz. "Jak šetrně naznačit pochodníkům, že určitá pochodová vzdálenost je evidentně nad jejich síly." A neznamená to, že by na to neměli čistě fyzicky, ale evidentně nevědí, jak při dálkovém pochodu dobýt baterky nebo jen, jak se na takový pochod vůbec připravit. A to znamená nejen obuv a oblečení případně batoh, ale i strava a tekutiny, případně nějaké energetické doplňky. Hodně pochodníků přeceňuje své síly a z pochodu si odnáší puchýře v tom lepším případě. Je pravda, že jsem jiná generace a navíc se pochodům věnuji od raného dětství, ale spoustu poznatků jsem získal až v dospělosti.…