Mobilisace 1938

     Tak tady jsem byl jako nováček. Trasa byla jasná. Užít si téměř 31 km s převýšením přes 1000 m. Na začátku pomoc klukům s postavením stánku, nafasovat gábl, účastnickou kartu a mohlo se vyrazit. Trasa nebyla značena, ale stáhnuté mapové podklady z webových stránek byly naprosto dostačující.

       Začátek trasy byl takový klid před bouří…. pojmenoval bych ho…“Hej, Čerchove…jdu si pro tebe“. Výstup na Čerchov z mého pohledu celkem na pohodu….krpál to byl…ale nikterak dlouhý. Možná rozcestník pod názvem „Horizontálka“ bych přejmenoval na „Vertikálka“. I když některé výrazy jiných pochodníků… kteří vyšli nahoru…byly takové….v duchu „pos.aný kopec“ Každopádně kdo dorazil nahoru po 10 hodině, byl odměněn otevřeným bufíkem…takže pivo, čaj…káva….nebo něco ostřejšího…. klobása….a tak…byly prostě za odměnu… Tohle zastavení bylo na celé trase absolutní TOP…i když byla mlha a výhledy žádné….tak tam člověk poseděl….mohl si popovídat s jinými pochodníky… poznat nové tváře…a nebo potkat ty „staré“ známé…. 

     Po doplnění vitamínu směr Lísková kolem urbex pumpy a vietnamské pohraniční Sapy až k památníku dozorce finanční stráže Josefa Röhricha…a zpět do cíle….Tady už konečně přišly mé oblíbené, tvl hergot dlouhé a mírně táhlé stoupáky. Raději 3x Čerchov než toto … nicméně nic..z čeho by se měl člověk…po….

     V cíli si převzít ocenění za absolvování pochodu…..jako ta medaile ….jako famózní…barva stuhy…. provedení…. neskutečně se povedla a jako bonus navíc před startem nášivka. Na jiných pochodech si ji musí člověk koupit extra navíc..tady součásti registrace….super pánové…

     Sečteno, podtrženo…. tenhle pochod měl prostě své zvláštní kouzlo….možná to bylo tím Čerchovem…kde se setkalo v jeden okamžik hodně pochodníků…a zmizela z mého pohledu taková pochodnická anonymita….a tak to má být .. nejen šlapat kilometry….užívat si přírodu…ale hlavně navázat nová přátelství… která spojují „Pochody ozbrojených složek“

 

Pochodům Zdar

     

Pochod Stráže obrany státu 2025

     Tak po roce opět Babylon. 😁 Trasy 17 a 31 kilometrů. Krátká zavedla pochodníky na Čerchov… takže co jim Roman ubral na délce, tak jim naložil na výšce 😁 a naše dlouhá byla akorát a výhledů dostatek….
 
     Organizačně velmi dobře zvládnuté….vše tak, jak si pochodník přeje, aby bylo…..ale co oceňuji je skvěle značená trasa….a hlavně výběr trasy….. obzvláště úsek, který byl na poslední chvíli změněn…aby se pochodník vyhnul frekventované silnici… takhle to vypadá, když si dá někdo práci a přemýšlí u toho…léta zkušeností….👏👍…. skvělé…. Kontrolní stanoviště „tzv. samoobsluha“ cvakni a val…. poblíž starý německý hřbitov…. zvláštní… mýtické místo 🤔
 
     Počasí vyšlo náramně….i když….po poledni…. začalo slušně zapékat….a stín byl velký kámoš…😃….Ke konci pochodu se opět míjel Babylonský rybník…..takže ideální na schlazení nohou…..a bylo to 😇….
 
     V cíli převzít krásnou medaili…..jak by řekl jeden odborník na medaile….“má hloubku“….fláknout do Pochodníku další razítko….a … poděkovat organizátorům za pochod….Já byl fakt spokojen…☝️👏
 
Pochodům Zdar 🥾🥾
     V zastoupení partnerského spolku Policejní klub Příbram, z.s. musím vyjádřit svůj vděk organizátorům za sobotní Pochod Stráže obrany státu konaného poblíž Domažlic – v obci Babylon, kterého jsem se mohl se svým kolegou zúčastnit (KONEČNĚ!!!). Vzhledem k počtu účastníků na sobotní akci byla hned od příjezdu na místo startu poklidná atmosféra. Prázdné parkoviště s dostatkem parkovacích míst u frekventované silnice (ne)bylo překvapením. Pouze přijíždějící účastníci pochodu pomalu zaplňovali prázdná místa na ploše. Po rychlém protažení z dlouhé cesty na místo jsme se vydali ke stánku, kde nás borci ze spolku Mobilisace 1938 vybavili kartičkami s pořadovým číslem účastníka, s QR kódy odkazující na tratě pochodu, místem na označení kontrolního bodu a telefonním číslem na organizátory. Dále jsme obdrželi drobné občerstvení, které každý při fyzické zátěži ocení. Nebylo čas se vykecávat, další nedočkavci stále přicházeli. Tak jsme se v 0800 vydali na 31 km dlouhou cestu.
Hned co jsme vyšli z místa startu, dýchl na nás duch místní krajiny a organizátoři nás svým značením dovedli do zdejších cestiček lesního porostu. To se mi velice líbilo a jsem druh člověka, který rád sejde z pohodlné cesty jinam. Cestička pro jednoho člověka mezi stromy a podél malého potoka bylo přesně to, co vyhledávám. Pokud bych měl celou absolvovanou cestu rozdělit, pocitově mi přišlo, že 1/3 jsme se proplétali mezi stromy po stezkách divoké zvěře (turisticky značené ve většině případů), 1/3 po polních cestách a z 1/3 po neoblíbených asfaltových nebo podobně upravených cestách. Za toto bych chtěl pořadatelům poděkovat. Z vlastní zkušenosti z Brd vím, jak je těžké najít pro chodce pohodlné cesty, které se v dnešní době stále více mění spíše pro potřeby cyklistů, možná spíše kočárků.

     Jelikož jsme se pohybovali celou dobu v pohraničí neboli za dob II. Světové války v Sudetech, člověka jako mě hned doprovází myšlenka toho, jak to v té době vypadalo v těchto místech, kdo tudy šel, co se tady mohlo stát, kdo se zde mohl skrývat, co vedlo toho vojáka do těchto míst, kudy se asi vraceli zpět různí vojáci… Také jsme s kolegou o těchto věcech stále diskutovali. Koho tyto myšlenky neprovázely během cesty ze startu, jistě ho dohnaly při dosažení kontrolního bodu, který se nacházel na bývalém německém hřbitově u Maxova, který byl po válce zničen. Mě osobně z místa přepadla úzkost z toho, jak se lidé dokážou chovat i k zesnulým, kteří měli poničené náhrobky, především fotografie na nich. Ale to asi člověk nepochopí, pokud nebude žít v té době, ve stejných podmínkách a stejných problémech… Každopádně to bylo velice zajímavé místo. Po zbytek cesty se střídaly krásné výhledy s místní krajinou, která pohltila staré opuštěné vesnice. Velký úděl na celém prožitku z cesty mělo samozřejmě počasí, které bylo velmi příznivé, místy v otevřeném terénu až příliš slunečné, kdy si člověk odvezl i zarudlé tváře. Míst, které by stály za připomenutí, bych zde mohl popisovat mnoho, ale nikdy nevystihnu tu krásu momentu z místa, takže mi nezbývá nic jiného, než doporučit tuto lokalitu k návštěvě. Ještě by ale jedno místo stálo určitě za zmínku. Cesta pochodu vedla kolem bývalé štoly Salka, která na nás dýchla svou výjimečností.

     S jednou zastávkou na občerstvení jsme se po 6-ti hodinách dostali do výchozího místa pochodu, který byl zároveň i cílem. V cíli byla možnost občerstvení místního stánku s občerstvením či koupele s kapry přilehlého koupaliště. My jsme se ale nejvíce těšili na krásně zpracované masivní medaile pochodu s vlastním pořadovým číslem a dekretem, kvalitní stužkou a malým odznáčkem ve stejné kvalitě. Celý pochod byl věnován Složkám obrany státu, jež zobrazuje i získaná medaile. Konkrétně letošní ročník je věnován jednotkám četnictva. Děkuji organizátorům, kteří připomenuli svým pochodem statečnost a nasazení našich předku, kteří byli schopni za svůj stát, národ a myšlenku svobody nasadit i vlastní život. Tato myšlenka je v dnešní době spíš vzácností. Vzhledem k mému služebnímu zařazení jsem rád, že jsem mohl tuto věc podpořit. Budu se těšit na další Vámi organizovaný pochod v tomto duchu. 

Děkujeme!!! Za PPB F.P.